Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Někdo jezdí na motorkách, někdo běhá po horách!

Ahoj, opět se hlásíme ze slunného Winthropu!

Minulé povídání jsme ukončili ve středu večer, unavení ale šťastní po výletu na Cedar Creek Falls. Ve čtvrtek už jsme nastoupili zpět do pracovního procesu, Hanča na čtyři dny a já pouze na dva. Zároveň jsme ve čtvrtek konečně obdrželi novinu, na kterou jsme čekali celou dobu od našeho příjezdu – v programu na následující týden se nacházely dva dny, ve které jsme měli volno společně. Těmito dny byly pondělí a úterý, což pro mě včetně volna o víkendu znamenalo rekordní čtyři nepracovní dny v kuse.

Práce je víceméně stereotypní a začala nám velmi rychle utíkat, jako to v pracovním životě asi chodí. Víkendy bývají opravdu rušné a vlastně mi vůbec nevadilo, že budu mít o víkendu volno, protože ty nervy občas nestojí za to. V sobotu ale Hanka měla jeden velký zážitek, o kterém ji nechám povyprávět samotnou. 😊

V sobotu večer jsme měli v Sheri’s velkou událost, protože každoročně sem přijíždí na cesty obrovská skupina motorkářů na Harleyích a dalších obrovských strojích. Pro většinu z nás v cukrárně to znamenalo velmi náročný podvečer, který se nám ovšem vrátil. Je zvykem, že každoročně vezmou na projížďku zahraniční studenty, kterým už bylo 18 a jsou zrovna v práci. Měla jsem tak štěstí, že jsem zrovna byla v práci a měla jsem příležitost sedět poprvé na motorce. Dva týpci nás s Gon vytáhli asi na 30 km dlouho projížďku do okolí, kde jsme si za zvuku rockové hudby a řinčení motorky mohly užít okolní přírodu plnou srneček, koníků a krav. Moc jsem se týpkovi nedívala pod ruky, ale v jednu chvíli jel 70 mílí v hodině a řekla bych že to nebylo nejrychleji. Každopádně zážitek to byl skvělý, jen jsem se celou dobu bála, aby mi v tom větru nevypadly nové čočky. 😀

Hanča motorkářkou
Hanča motorkářkou

Já jsem strávil víkend relaxačně, v sobotu na mě padla únava a byl jsem rád, že nic nemusím. V neděli dopoledne mě úplně pohltilo finále Wimbledonu mezi Federerem a Djokovičem, které se protáhlo snad až do jedenácti místního času, ale stálo opravdu za to. Odpoledne jsem navštívil Hanču v Sheri’s, vyrazil jsem na nákup a uvařil jsem večeři. Večer jsme konečně dokoukali Černobyl, pětidílný seriál HBO o jaderné katastrofě z roku 1986. Poslední díl byl jeden z nejsilnějších, ale celá série je opravdu výborně natočená a stojí za zhlédnutí. Pokud budete mít šanci se podívat, určitě ji využijte.

V pondělí jsme dostali šanci vyrazit s Erin a dalšími kamarády z práce na Maple Pass Trail, tedy stejný trek, který jsem absolvoval už o deset dnů dříve s Aničkou a Danem. Protože jsem ale nechtěl absolvovat to samé znovu, tentokrát jsem Maple Pass pojal trochu sportovněji a rozhodl jsem se nahoru běžet. Šest set metrů převýšení na třech a půl kilometrech jsem nakonec zvládnul za asi 34 minut čistého času, po cestě jsem ale čekal na Haničku, aby o mě neměla strach a taky proto, abych se od ní napil. Výběh nahoru a následný seběh dolů, který jsem absolvoval jen z menší části, mě ale hodně bavil a utvrdil mě v tom, že si musím konečně pořídit také běžeckou vestu, abych si mohl na podobných výbězích pití a jídlo tahat sám. 😊 Nahoře jsme se všichni potkali, užili jsme si výhledy, pokusili jsme se zazpívat několik písniček za zvuků kytary, kterou nahoru vynesl náš albánský spolubydlící Klis a poté jsme se jali k sestupu zpět k parkovišti.

Výhledy z treku Maple Pass
Výhledy z treku Maple Pass Trail jsou opravdu nádherné

Po cestě zpět jsme navštívili náš oblíbený obchod v Mazamě, kde mají výborné bagety a pak nás také vzala Monika na obhlídku jejich domu. Bydlení rodiny Phipps by u nás bylo vnímáno jako jedno z hodně lukrativních sídel. Stojí v kopci s krásným výhledem na protější svahy a pyšní se například několika krby nebo herní místností, ve které se nachází všechny možné ovladače na počítačové hry od volantu, přes knipl na řízení letadla až po další gamepady a podobně. Vše se promítá na centrální televizi o úhlopříčce asi 110 cm a dva postranní monitory, každý o velikosti tak 27“. Ač fanouškem videoher příliš nejsem, tenhle setup zaujal i mě. Jako bonus jsme pak dostali šanci zajezdit si na autodráze o velikosti tak 3×4 m, kterou má rodina jen tak mimochodem ve sklepě. Na podobnou autodráhu v Česku narazíte leda tak v obchodních centrech, kde se za její použití většinou platí tak 100 Kč za 10 minut. Hanku v domě asi nejvíc zaujali dva papoušci, se kterýma se chystala začít družnou konverzaci, ale nakonec se jí podařilo vymámit pouze pozdrav z jednoho z nich. Druhý se jí celou dobu snažil ukousnout uši, vlasy, prsty na rukou a krk, čímž si ji příliš nezískal. Den jsme zakončili koupáním v Patterson Lake s Erin. U jezera jsem byl asi po měsíci a přišlo mi už dost teplé na to, abych do něj dobrovolně skočil a udělal pár temp. Hanča se pořád koupe pouze po kotníky a na žádný velký pokrok to vzhledem k předpovědi počasí v dalších dnech nevypadá.

Jeden z papoušků u rodiny Phipps mi okusuje krk
Jeden z papoušků u rodiny Phipps mi okusuje krk

V pondělí večer jsme měli také jeden dost nepříjemný zážitek. Konečně jsme se totiž po mém zevrubném průzkumu odhodlali si založit bankovní účet, abychom mohli disponovat také penězi z našich výplat. V podstatě peníze zatím až tak nepotřebujeme, protože žijeme z dýšek, v budoucnu by nás ale založení účtu stejně neminulo. V průběhu všech potřebných procedur jsme však zjistili, že Hanča si nemůže nainstalovat mobilní aplikaci námi vybrané banky, protože má telefon Huawei. Amerika, potažmo Google, se značkou Huawei svádí hybridní válku kvůli propojení Huawei s čínskou vládou a nedávno se rozhodl už dále nepodporovat instalaci některých aplikací přes obchod s aplikacemi Google na telefony Huawei. Obloukem se tedy americko-čínský spor dotknul i nás a naše plány o založení účtu online tak opět vzaly za své.

Úterý měl být náš druhý společný volný den v tomto týdnu. Ale co čert nechtěl, nakonec nebyl. Kamarádka z espressa si totiž špatně nahlásila dovolenou, a tak když v neděli odpoledne zjistila, že v úterý slouží a že to z dovolené asi nezvládne, začala telefonovat všem, kdo by směnu za ni mohl vzít. Bohužel, jediný člověk, který to mohl udělat, jsem byl já, a tak jsme o náš společný volný den přišli. Na výlet s Aničkou a Danem ze Sun Mountain Lodge tak vyrazila pouze Hanča, a tak ji zase nechám povyprávět její zážitky.

S Aničkou a Danem jsme po poledni vyrazili směr Lookout Mountain trail, jehož začátek je asi 10 km nad Twispem. Zbývalo nám tak jen 2,4 km a 360 výškových metrů abychom dosáhli drobné rozhledny, ze které se nám naskytl opravdu daleký výhled přes Twisp a Winthrop až k Severním Kaskádám. Celá trasa nahoru a dolů nám i s kochačkou zabrala asi hodinu a půl, a tak jsme už před třetí hodinou sjížděli kamenitou cestou plnou děr a serpentin do Twispu. Po cestě jsme se ještě stavili pro potraviny u Hank‘s a pro výborné kafe v Blue Star Roasters a před pátou už jsme vyzvedávali Františka v Sheri’s, kde jsme se odměnili naší oblíbenou zmrzlinou 😊 Výlet byl skvělý, tak snad se příště potkáme konečně všichni čtyři.

Vrcholovka na rozhledně na Lookout Mountain u Twispu
Vrcholovka na rozhledně na Lookout Mountain u Twispu

Ve středu už měla volno pouze Hanča a po dvou výletových dnech si dopřála den odpočinku. Nicméně večer byl taky zajímavý. Před asi dvěma týdny jsme totiž ve Walmartu za 25 dolarů koupili malý venkovní gril a ve středu jsme konečně uspořádali první barbecue párty. Složení grilu bez nářadí nám trvalo asi hodinu a pak už jsme konečně mohli začít grilovat maso na burgery. Akce se nakonec povedla, udělali jsme asi 15 burgerů, všichni se najedli a seděli jsme venku asi až do půlnoci. Pak jsme se ještě na chvíli přesunuli dovnitř, ale díky náročnému pracovnímu programu všech jsme už šli zanedlouho spát. Očista pak přišla ve čtvrtek ráno, kdy jsem se snažil gril umýt. Konstrukce není moc domyšlená, a tak tuk kape i na místa, kde už vyčistit moc nejde. Při čištění jsem odrovnal hadru i kartáč, který jsem použil, a ani tak se mi gril úplně umýt nepodařilo. Daň za nízkou cenu je více než viditelná, nicméně gril asi použijeme za celé prázdniny pouze několikrát, takže účel splní.

Ve čtvrtek jsem měl volno za směnu, kterou jsem vzal v úterý, a využil jsem jej k praní, uklízení, a taky pro mě poprvé ke zpracovávání dýšek. Po každé směně v obchodě se všechna dýška v hotovosti dají do jedné krabice, odkud se pak vysypou, spočítají a rozdělí podle toho, kdo a jak dlouho ten den pracoval. Je to dost mravenčí práce, vyšla na mě zrovna sobota a neděle, kde každý den bylo zhruba 180 bankovek a 1300 mincí. Vše se musí vytřídit a rozpočítat, trvá to docela dlouho a dostanu za to pouze 5 dolarů. Mám ale dobrý pocit, že se zapojím do chodu byznysu a přispěju dobré věci a ve dnech, kdy mám volno pouze já, často stejně nemám nic lepšího na práci. Tak jsem aspoň užitečný. 😊

Takhle to vypadá, když se dělají dýška. Mraky mincí a počítá se...
Takhle to vypadá, když se dělají dýška. Mraky mincí a počítá se…

Od čtvrtku už víceméně začala série pracovních dnů, která končí dnes, tedy v neděli. Víkend je opět velmi náročný, protože ve Winthropu se nyní koná Rhytm and Blues Festival (hudební festival). V pondělí a v úterý nás čekají společné dva dny volna, nějaké plány se rýsují, tak snad nám vše vyjde.

Ze všech výletů přibývají fotky ve fotogalerii!

Mějte se hezky!

František & Hanka

PS: Hančino nákupní šílenství pokračovalo v pondělí a v úterý, kdy měl Amazon tzv. Prime Days, tedy speciální nabídky pro členy Amazonu. Hanka si založila měsíční členství zdarma, aby měla přístup ke slevám a zvládla si tak koupit například nové GPS hodinky Garmin Vivoactive 3 v přepočtu asi za 3500 Kč. Já jsem všem slevám odolal, ale vlastně nevím, jestli jsem udělal dobře. Některé věci jsou totiž oproti ČR opravdu za hubičku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.